Istanbul a mešity

8:32
Přesně ve 4:30 jsme zjistili, že máme sice jeden minaret hned za oknem, ale minimálně další dva máme na doslech. A z každého hulákali něco jiného. Nebo možná hulákali to stejné, ale opožděně.

20:06
Dnes jsem se dozvěděl jednu podstatnou věc. Celou střední nás učili, že Hagia Sofia je ta krásná modro-bílá mešita. Ve skutečnosti se ta krásná modro-bílá mešita jmenuje Modrá a Hagia Sofia je naproti. Také je to jediná mešita, do které se tu platí vstup. No mešita. Byla postavena křesťany jako odpověď na Modrou mešitu, takže to asi úplně tak mešita není. Každopádně v ní byly odkryty krásné křesťanské mozaiky z dvanáctého století.
Po mešitách jsme šli do Yerebatské cisterny na vodu ze šestého století, což je soubor zčásti zatopených sloupů, který je pod zemí, dva sloupy podpírají hlavy medúz. Ve vodě tam plavou dokonce ryby.
Poté jsme navštívili sultánský palác Topkapi, který slouží jako muzeum, ve kterém jsou k vidění smaragdy z národního pokladu, 89 karátový diamant, sbírka zbraní a zbrojí a spousta krásných odpočinkových altánů. Rákozci si prý v Košicích nechal postavit něco podobného.
Po odchodu z Topkapi paláce, který je hned za Hagii Sofii, jsme si chtěli u jednoho z všudypřítomných stánků s kaštany a kukuřicí dát kukuřici. Když se kluci vytasili s cenou pět lir, když jsem věděl, že na druhé straně mešity ji mají za dvě, tak jsem odešel a kluci za mnou ještě volali, že teda jen dvě padesát. Smlouvat o vařenou kukuřici? Očividně to tu mají v krvi.
Pote naše kroky směřovaly do velkého bazaaru, kde jsme se ale neztratili, takže naprosté zklamání. Jinak se tam dá sehnat ale úplně všechno. Hlavně zlato a drahé i levné kamení.