Na začátku roku, když jsem začal přemýšlet, kam bychom letos mohli jet na dovolenou, napadlo mě, že jedním z nesplněných cestovatelských snů, který je relativně za humny, je Norsko. Oproti Vietnamu a Patagonii je rozhodně nejblíž.

Plánování

Plánování téhle dovolené se odvíjelo od toho, že jsem chtěl jet svým autem, takže bylo potřeba najít nějakou rozumnou trasu z Liberce do Norska. Jelikož jsme se chystali jenom do západní části Norska, fjordy, Bergen, Alesund, vybral jsem cestu přes Dánsko, trajekt z přístavu Hirtschal do norského města Kristiansand.

Ubytování jsme až na dvě poslední sehnali přes Airbnb. Dvakrát jsme spali ve srubu v kempu, jinak jsme měli buď pro sebe celý byt, případně patro domu, nebo jeden z několika pokojů, ovšem jelikož ještě nebyla sezóna, byli jsme vždycky jediní hosté.

Cesta do Dánska

12. června brzy ráno jsme všechno nacpali do naší fabie a vyrazili směr Hannover, Hamburk a Aalborg, kde jsme měli pronajatý krásný minimalistický byt.

Dorazili jsme asi po deseti hodinové cestě, kdy, musím zaklepat, jsme nepotkali ani jednu kolonu, jen na hranicích s Dánskem si nás postavili stranou. Byli jsme jediní, kdo neměl dánskou poznávací značku, takže jsme si o to tak trochu říkali.

Celý den jsem řídil, takže jsem nepředpokládal, že se mi ještě bude chtít někam jít, proto jsem si ani nezjišťoval, co by se v Aalborgu dalo vidět, ale přeci jenom jsme vyrazili večer na prohlídku města. Bydleli jsme blízko centra vedle krásného parku, od kterého to bylo kousek k moři, které dělí město a vlastně tedy i Dánsko na před Aalborgem a na tu severnější polovinu státu.