Tak si říkám, že tenhle způsob léta, zdá se mi skutečně nešťastným. Z nebe neustále padá déšť. Padá mi do vlasů, třeba chce mi je splést a mu ššš, ššš, ššš šepotám, ať to nedělá… Co taky jiného, když chčije a chčije.
Pátá už dávno odbila, hodina to byla trpělivá, takže je čas sednout ke knize. Hrdina v tom románu je schován, jmenuje se Twist, Oliver Twist. Tento způsob představování je mi odněkud znám… Snad z filmů… Možná vrhnout pár pohledů k vrbě křivolaký, na který kromě listí, visí i malá hvězda.
Já můžu být rád, že tohle bude číst 5 a půl člověka, jinak by mě tohle znásilnění přišlo draho…
P. S.: Minulý týden třešně zrály, jóó už zrály, dorazte proto na koláč.
To mi tak trošku připomíná, že bych konečně mohl dočíst toho Olivera Twista k té opravné maturitě… 😉