Když někde spím poprvé, mám problém usnout. Nové prostředí, jiná tvrdost postele, jiné zvuky z okolí, jinak osvětlená místnost (i když správná míra temnoty se dá hravě dohnat přetažením deky přes hlavu), prostě „doma je doma.“
Dnes se mi ale prvně stalo, abych několik hodin pozvolna plul mezi sny a realitou. Připadal jsem si jako uprostřed obrazu od Dalího, kdy jsem v jednu chvíli ležel a koukal z okna a v mžiku jsem z toho samého okna pozoroval posouvání jednolité masy po silnici, směřující k zatáčce. Když tam dorazila, začala se zvedat, po chvilce jsem uviděl, že má nohu – stala se z ní houba! Houba, která vypadala tak trochu jako hvězdná loď z Hvězdných válek.
Otočil jsem radši na druhý bok. Díval jsem se na nakreslené kuřátko na povlečení a než jsem se nadál, začalo z prostěradla skákat jedno kuře krákoře, chodí po dvoře… za druhým. Stačilo jen pár okamžiků a kolem mě bylo víc kuřat než v pobočce KFC.
Doma je doma…
Jsem rád, že nejsem s tím spaním v cizím prostředí sám 😀 vždycky když spím u někoho cizího a řeknu, že stejně neusnu, akorát se mi vysměje 😀 bál jsem se, jak jsem v tomhle jedináček 😀
Rozhodně nejsi, já to mám skutečně vždycky. 😀
Chceš-li v noci klidně spát
sladký sen si nechat zdát
nemusíš být potem splaven
přesto buď patřičně znaven
když se v noci často budíš
tak se asi spánkem nudíš
nechoď Fífo vůbec spát
pojď si radši s námi hrát
(Složeno během jedné opravdu „zábavné“ přednášky)
Proč mám pocit, že ty se více méně „bavíš“ na většině přednášek? Minimálně tedy podle toho, co vyprávíš, že už jste stihli na těch přednáškách dělat. 🙂
Čekal jsem kritiku básně a schytal jsem kritiku poněkud jiného druhu 😀 No, já se na většině přednášek opravdu bavím a to, že v tom občas nehraje pedagog žádnou roli je jen nedůležitý detail 😀
ps. asi bych měl začít cenzurovat co ti píšu, když docházíš k tak skandálním závěrům 😀 ještě by si někdo mohl myslet, že si výuku neužívám.
číslo 1314 se loučí 😀